2 září 2013

Klavíristé Kasíkovi přinášejí nevšední pohled na hudbu a vnímání člověka

Hledáním tvůrčích prvků hudby a jejího vlivu na člověka se věnuje nejnovější vydání Debatního klubu. Debata mezi manžely, klavírními interprety a vysokoškolskými učiteli hudby, Kristinou a Martinem Kasíkovými je podložena hudebními ukázkami.
Klavíristé Kasíkovi přinášejí nevšední pohled na hudbu a vnímání člověka
Celou debatu je možné zhlédnout buď na stránkách Debatního klubu www.debatniklub.webnode.cz  nebo na YouTube


Z debaty vybíráme nejzajímavější:


Hudba na člověka působí na mnoha úrovních. Zejména však na té intelektuální a emocionální. Každá oblast má vlastní pravidla a osvětlit se je snaží hudební psychologie a estetika.


Hudba je systém systémů. A tóny jsou prvky, na nichž stojí. Tón je přitom vyladěný zvuk. To znamená, že má přesný počet kmitočtů, přesnou frekvenci. A když se kmitání zvýší v určitém čistém, matematickém poměru, tak vzniknou sloupy, které nesou tóninu.


Hlavním principem hudby je prvek symetrie. Symetrie je formotvorná. Ovšem důsledná symetrie je nudná, proto je do ní třeba vložit asymetrický prvek, který dodá napětí, konflikt. Proto je oktáva členěna nepravidelně, a tím vzniká ona chyba, ono napětí, které zaručuje drama. Půltóny dodávají potřebné napětí.


Oktáva je jediná antropologická konstanta. Oktávu vnímají všichni lidé po celém světě stejně. Ani rytmus ani melodie to není, pouze oktáva má tuto vlastnost.


Hudba v sobě nese odraz doby, v níž vznikla. Například klasicismus je založen na rozumu, je tedy geometricky pevný. Romantismus, který stavěl na citu, je mnohem volnější. V západní hudbě se symetrické dělení využívá – nejvíce asi v klasicismu. Evropská hudba je založena na čtverci, které umožňuje dramatické vrcholy, konflikty.  Oproti tomu východní umění stojí na křivce, na kruhu.


Hudba člověka oslovuje na emociální rovině proto, že má podobnou strukturu jako emoce. Hudba plyne v čase stejně jako emoce. Aby se v  čase něco dělo, prvky se musí měnit, hýbat se. Hudba, stejně jako emoce, je pochyb v čase.


Kdo je kdo?


Kristina Kasíková (1979) je vyhledávaná interpretka. Na klavír hraje od sedmi let, kdy začala navštěvovat hudební školu Václava Kálika v Opavě a studovala zde nejprve pod vedením Dany Peškové a později Mgr. Oriany Šenfeldové. V tomto období získala několik ocenění na soutěžích hudebních škol.


V roce 1994 byla přijata na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, kde studovala pod vedením Mgr. Moniky Tugendliebové. Zde se začala intenzivněji věnovat komorní hře v duu a triu. Zúčastnila se soutěží komorních souborů ve Vidnavě, kde obdržela 1. a dvakrát 2. cenu, jakož i Duškovy soutěže v Praze, kde získala 2. cenu. Jako sólistka dosáhla největšího úspěchu na mezinárodní klavírní soutěži O cenu Beethovenova Hradce v roce 1999, kde získala titul laureáta. Poté opakovaně vystupovala s Janáčkovou filharmonií Ostrava. Za vynikající studijní výsledky jí bylo poskytnuto stipendium Českého hudebního fondu. V roce 2005 úspěšně ukončila studia na Akademii múzických umění v Praze u našeho předního pianisty a pedagoga profesora Ivana Klánského. Od roku 2005 pedagogicky působí na Konzervatoři Jaroslava Ježka.


Kristina Kasíková pravidelně natáčí pro Český rozhlas. Vystupuje jako sólistka i v komorních souborech. V roce 2004 vyšel její společný kompaktní disk s klavíristou Martinem Kasíkem – kompletní nahrávka Dvořákových Slovanských tanců. Tento projekt byl s velkým úspěchem proveden také koncertně nejen v České republice, ale i ve Španělsku, Švýcarsku a Německu.


Martin Kasík (1976) – vítěz jedné z nejprestižnějších světových soutěží Young Concert Artists Competition v New Yorku 1999 – se věnuje klavírní hře od 4 let. Studoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě pod vedením Mgr. Moniky Tugedliebové a AMU v Praze ve třídě prof. Ivana Klánského. Je vítězem mnoha domácích i mezinárodních soutěží, mj. soutěže Pražského Jara 1998, držitelem ceny Davidoff Prix 2000 pro nejlepšího českého interpreta do 28 let v oblasti klasické hudby a Ceny Harmonie pro nejúspěšnějšího mladého umělce za rok 2002.


Koncertoval v řadě prestižních koncertních sálů Evropy (Sál Berlínské filharmonie, Wigmore Hall v Londýně, Gewandhaus Lipsko, Tonhalle Zürich, Concertgebouw Amsterdam, De Doelen Rotterdam, Finlandia Hall Helsinky, Auditorio di Barcelona aj.), Spojených států amerických (Weill Recital Hall at Carnegie Hall, Alice Tully Hall a Avery Fisher Hall v New Yorku, Kennedy Center Washington aj.), Japonska (Tokyo Suntory Hall), Tai – Wanu (Philharmonic Hall) Singapuru (Singapore Victoria Concert Hall).


Jako sólista vystupoval mj. s Chicago Symphony Orchestra, Minneapolis Symphony Orchestra, DSO Berlin, Tonhalle-Orchester Zürich, Stuttgarter Philharmoniker, Rotterdams Philharmonisch, Helsingin kaupunginorkesteri. Pravidelně spolupracuje s Českou filharmonií a Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK, se kterými podnikl turné po USA a Japonsku.


V roce 2008 se stal Martin Kasík prezidentem Chopinova festivalu v Mariánských Lázních. Od roku 2009 vyučuje na pražské konzervatoři. Jako podagog působí rovněž na Akademii múzických umění
v Praze. Martin Kasík vydal 12 CD ve spolupráci se společnostmi Supraphon a ArcoDiva.


Indexace debaty:
00:01:21 - Čím hudba působí na člověka
00:04:00 - Prvek symetrie v hudbě a jeho porušení
00:06:55 - Tonální vztahy a tón
00:09:30 – Porušení fyzikálních pout hudby ve 20. století
00:14:17 – Tón: stavební prvek hudby
00:24:00 – Hudba a tvoření významů, emoce
00:30:52 – Ukázka působení hudby
00:39:29 - Vyváženost prvků v hudbě a vzájemné vztahy
00:48:50 – Struktura skladby
00:56:03 – Nehudební prvky, které vyvolávají dojem
01:05:55 – Napětí v tónech
01:11:08 – Role interpreta


 
Hill+Knowlton Strategies poskytuje služby ve všech oblastech mezilidské, veřejné a mediální komunikace
Náš byznys jsou vědomosti. Proto se můžeme posadit „pátého křesla“ v boardech firem a stát se nedílnou součástí vaší obchodní strategie.