5 červen 2014

Výsledky Evropských parlamentních voleb

Média původně ohlašovala vysoká procenta hlasů pro euroskeptické strany z pravé i levé strany politického spektra. Nárůst křesel a tedy i vliv tohoto směru je sice zřetelný, avšak přesto v porovnání s počtem křesel pro proevropské strany není nikterak alarmující. Hrubé obrysy nového Evropského parlamentu jsou již načrtnuty, avšak měsíc červen bude i nadále v tomto ohledu rozhodující.
Výsledky Evropských parlamentních voleb
Už nyní je jasné, že proevropské strany převážily protievropské, což bude mít však i přesto za následek spousty změn oproti stavu z předchozích období. V odpovědích na otázky, ve kterých se až do teď přely pravicové koalice s levicovými, se nyní budou muset strany sjednotit a spolupracovat, aby mohly dosáhnout většiny potřebné k hlasování ohledně legislativy, obchodních smluv apod. V případech, kdy bude potřeba absolutní většiny, bude muset tato „hlavní koalice“ spoléhat taktéž na menší proevropské strany, jakými jsou Zelení, ALDE či ECR.


Zmapování vývoje u jednotlivých koalic:


EPP: pravý střed (221 křesel)                                                   
  • V předběžných výsledcích měla tato koalice jistých pouze 214 křesel – což pro ni znamenalo ztrátu 60 křesel oproti minulému období.
  • Tento stav se však změnil díky ztrátě křesel v ALDE, která přišla o své Rumunské zástupce.
  • Nejsilnější zastoupení v této koalici má stále Německo, spolu s Itálií, Francií a Španělskem však i přesto zaznamenali jistý pokles.


S&D: levý střed (189 křesel)
  • Konečný výsledek počtu procent nebyl zas tak ohromující, jak se předpokládalo. Pod vedením Martina Schulze sice S&D ztratili v Evropském parlamentu ve srovnání s EPP méně křesel, avšak na vedoucí pozici přesto nedosáhli.
  • Nejsilnější stranou S&D se stala strana italského premiéra Mattea Renzi – Partito Democratica (odhad 31 křesel), která tak v počtu křesel předběhla německou SPD (27 křesel) a britské labouristy (20 křesel). 


ALDE: liberálové (59 křesel)
  • Vnitřní dynamika této koalice se bude značně měnit. Dva největší zástupci (britští liberální demokraté a německá FDP) pocítili v těchto volbách obrovský pokles, oba získali jen po 12 křesel.
  • ALDE původně, před odstoupením Rumunských zástupců, čítala 66 členů. Nyní se ztracená křesla snaží získat nalákáním nových členů – jejich potenciálním cílem je vlámská NVA, proti které jsou však stávající členi ALDE z Francie a Belgie. 


Zelení (52 křesel)
  • Zelení dokázali získat podobný počet křesel jako v minulém období. 


ECR: pravice, proreformní (46 křesel)
  • Koalice ECR zaznamenala pokles oproti předchozímu období o 12 křesel.
  • Zajímavým zvratem je však nárůst počtu křesel u polské strany Práva a svobody (PiS), která získala 19 křesel, což pro britské konzervativce (18 křesel), bude zřejmě znamenat ztrátu vedoucího postavení v rámci koalice.
  • Z důvodu získání více zástupců jsou zde taktéž ambice utvořit alianci s německou euroskeptickou stranou AfD. 


EFD: krajní pravice, euroskeptická (38 křesel)
  • Koalice posílala své postavení zejména díky úspěchu strany UKIP (britská krajně pravicová euroskeptická strana, 23 křesl z původních 10) 


GUE / NGL: levice (45 křesel)
  • Koalice dosáhla, díky řecké straně Alecise Tsiprase – Syriza, mírného nárůstu z 34 na 52 křesel 


NI / Other: nezařazení (101 křesel)
  • V nezařazených je dosud i francouzská Front National Marine Le Pen, která se však se svými 24 křesly chystá vytvořit novou koalici: Evropean Alliance for Freedom
  • O euroskeptické hlasy bude tak bojovat s britskou UKIP, jejíž lídr Nigel Farage má v úmysl stát se lídrem Europe Freedom And Democracy (koalice EFD) 


Nový předseda Evropské komise
Hlavním kandidátem na post předsedy Evropské komise zůstává Jean-Claude Juncker (bývalý lucemburský premiér a prezident Eurogroup). Veřejnou podporu mu v posledních dnech projevuje zejména Angela Merkelová. Naopak proti jsou zástupci z Velké Británie, Nizozemska a Švédska, kteří Junckera vidí jako příliš proevropského. Junckerova pozice je taktéž posílena vítězstvím jeho koalice v Evropských volbách, které jeho zvolení předsedou Evropské komise předurčuje. Ambice na post kandidáta má však i lídr S&D Martin Schulz z německé SPD.


Do 26.-27. června mají zástupci EU dosáhnout shody, co se kandidáta týče, aby o něm mohli následně na plenárním setkání 14.-17. července rozhodnout volbou absolutní většiny.
 
Další klíčové události
4. června EPP zvolila Manfreda Webera jako svého nového předsedu koalice. V pozici nahradí Francouze Josepha Daula. 18. června svého lídra budou volit taktéž S&D. Jejich dosavadní lídr Martin Schulz se totiž účastní vyjednávání o pozici předsedy Evropské komise.


Obě tato zvolení jsou jasným znamením potvrzující navyšující se německý vliv na instituce EU.
Členské státy začínají volit vlastní eurokomisaře, kteří budou součástí 27 členného týmu předsedy Evropské komise. Polsko již svého eurokomisaře veřejně uvedlo – má jím být ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski. Sikorski má nahradit baronku Catherine Ashton ve funkci šéfky diplomacie Evropské unie. Takto brzká oznámení, jak je z historie známo, se však často nevyplácí. Skutečná rozhodnutí totiž proběhnou až po výsledném zvolení předsedy Evropské komise, které proběhne v polovině července.
Hill+Knowlton Strategies poskytuje služby ve všech oblastech mezilidské, veřejné a mediální komunikace
Náš byznys jsou vědomosti. Proto se můžeme posadit „pátého křesla“ v boardech firem a stát se nedílnou součástí vaší obchodní strategie.